Smířili jste se s tím někdy?

28. února 2015 v 18:08 | Nami |  Téma týdne

Poslední dobou se až příliš často zabývám otázkou, zda moji rodiče ten fakt přijmuli. Zda jim vadí, že posílám zamilované esemesky (jestli se tomu tak dá říkat) na dobrou noc holce a ne klukovi.



Nikdo o tom nemluví, tohle téma dobrovolně nenačne nikdo. Ani já, mám z toho trochu obavy. Navíc se mi těžko poštěstí abych byla s rodiči sama bez sestry, která to neví. Ale zajímalo by mě to, hodně. Od té doby co jsem ze sebe vysoukala, že můj přítel se nejmenuje Adam, je u nás v tomhle ohledu ticho. Neměla bych si stěžovat, můžu k přítelkyni jezdit a ona ke mně, pokud je to rozumně domluvené. Ani od mamky ani od taťky jsem na ni neslyšela křivé slovo. Ale ani dobré.

Občas mě mrzí, že jsme tak uzavřená rodina. Všichni tráví nejraději svůj volný čas buď sami nebo u televize. (V případě sestry na ksichtknížce, kde jinde.) Ne že bychom se nebavili, ale nikdy jsem nepřišla za mamkou s tím, že si chci o něčem popovídat. Tudíž by mě celkem nepřekvapilo, kdyby se s tímhle vlastně nikdy nesmířili, jen to tiše tolerovali.

Už dřív jsem si samozřejmě vysondovala jaký mají názor na lidi jiné orientace (cituji: "Lidi jako lidi, všechny nenávidím stejně." Začala jsem to pro tu srandu používat taky.), ale potom co jsem se dozvěděla to neberu jako relevantní. Ono je o vždy jiné, když jde o někoho kdo je vám blízký a můžete si tvrdit co chcete. Já třeba tvrdila, že na pohřbech nebrečím. No ejhle, výjimka se přeci jen našla.

Asi bych to neměla tak hrotit. Obvykle mi je jedno, co si o mě kdo myslí. Ale představa, že se vlastním rodičům hnusíte přeci jen není jen tak něco. Možná přeháním, avšak to ticho je ubíjející. Nevím zda kváknout nebo ne. (Neumím o svých pocitech mluvit, ale po druhých to chci. Úžasné, já vím.) Nejspíš půjdu dál mlčet do svého pokoje. To mi jde nejlíp.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aniras Aniras | Web | 28. února 2015 v 18:23 | Reagovat

Můj otec, ani neví, že jsem bisexuálka a, že jsem měla někdy vztah s holkou. Myslím, že by to otci ani nevadilo, ale bojím se toho, že mě prostě zavrhne. Spousta lidí totiž tvrdí, že bisexuálové nejsou, prý jsou to lidi, co neví co ze životem...
Ta tvoje rodina je hodně podobná té mé. Taky nejsme skoro vůbec spolu.

2 Athé Athé | Web | 28. února 2015 v 19:09 | Reagovat

Jestli tě to tak trápí, tak bych se na to rodičů zeptala nebo si o tom promluvila s někým kdo měl stejné obavy, že by to rodiče nezkousli. Mají tě rádi takovou jaká jsi, jsi jejich dcera a oni musí pochopit jak jsi se rozhodla a koho jsi si zvolila:) Přeji hodně štěstí a žádný strach

3 Caroll♡ Caroll♡ | Web | 28. února 2015 v 21:38 | Reagovat

Em.. Ono je někdy nevědomost lepší, než realita.. Moje máma myšlenku, že její dcera má zájem o obě pohlavi zavrhla hned.. Teda nejdřív brečela a řvala, pak to jen tiše odsuzovala a dneska už jen dělá, že jsem heterák a že jen procházím pubertou. Ale pokud tě to vážně zajímá, zkusila bych si mámu vzít stranou a zkusit s ní o tom mluvit, ale opatrně, aby z toho nevznikla hádka a slzy. ;) Hodně štěstí :-*

4 Caroll♡ Caroll♡ | Web | 28. února 2015 v 21:39 | Reagovat

Em.. Ono je někdy nevědomost lepší, než realita.. Moje máma myšlenku, že její dcera má zájem o obě pohlavi zavrhla hned.. Teda nejdřív brečela a řvala, pak to jen tiše odsuzovala a dneska už jen dělá, že jsem heterák a že jen procházím pubertou. Ale pokud tě to vážně zajímá, zkusila bych si mámu vzít stranou a zkusit s ní o tom mluvit, ale opatrně, aby z toho nevznikla hádka a slzy. ;) Hodně štěstí :-*

5 Jan Duha Jan Duha | Web | 6. března 2015 v 15:28 | Reagovat

Podle mě to chce čas. Můj taťka taky dřív nadával na gaye, mluvil o nás jako o buznách apod... teď spíš taktně mlčí. Rozhodně už jsem od něj žádný podobný výraz neslyšel... S mamkou se o tom můžu bavit celkem v pohodě, i když mám pocit, že u ní ty předsudky stále ještě úplně nevymizely. Ale aspoň mi za to nikdo nenadává ani mi nebrání chodit ven za klukama ;-) Podle mě to chce čas. Třeba až vaši poznají tvoji holku a zjistí, že je v pohodě, tak se to zlepší. Mohla by tě podpořit i ségra, ta moje to o mně ví a bere to naprosto v pohodě ;-)

6 Jan Duha Jan Duha | Web | 6. března 2015 v 15:35 | Reagovat

Stejně až si najdu kluka, tak se to rodina tak jako tak dozví, zatloukat se mají hřebíky a ne vztahy ;-)Kdybys o tom chtěla víc pokecat, napiš na telemnar27@gmail.com
  (ať tady nespamuju ultradlouhýma komentama).

7 Allex Allex | E-mail | Web | 6. března 2015 v 16:20 | Reagovat

Já bych si o tom promluvila s rodiči, snad by to pochopili, jsi jejich dítě a měli by tě mít rádi takovou jaká jsi, nehledě na to jakou cestu sis zvolila. Přeji ti hodně štěstí a aby se to u vás šťastně vyřešilo. Snad to dopadne dobře a rodiče tě pochopí. :)

8 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 6. března 2015 v 19:26 | Reagovat

Takové to trapné ticho v rodině znám. U nás v rodině se nic takového neděje, ale přesto jsme uzavřená rodina. S mámou si nikdy nesednu a nepovídám o svých problémech. Neřeším s ní nic, co mě trápí (ani si to neumím představit). Nějak si musím vystačit sama, nebo s blogem, či s některými přáteli. Ale je opravdu hrozné, když vlastní rodiče takto mlčí. Třeba se to po čase změní. :-)

9 Nami Nami | Web | 7. března 2015 v 16:37 | Reagovat

[1]: Co neznáme nebo neumíme pochopit toho se bojíme nebo odsuzujeme. Ne všichni, samozřejmě. Upřímně doufám, že tvůj otec by měl/bude mít pochopení :)

[2]: No ono v tom mluvení je ten největší problém, my prostě nemluvíme :D Neumíme to

[4]: To mě mrzí, snad to pochopí. Někdo k tomu dospěje časem, co jsem tak vypozorovala. Děkuju a přeju i tobě

[5]: Poznali... no, trochu nadsazené slovo, byla u nás jednou. Viděli se jen u oběda. Ale rozhodně pozitivum, že mohla přijet.
Ohledně sestry těžko říct jestli by jí neruplo v bedně, je v těžké pubertě a nikdo neví co si myslí.
Za mail děkuju, i za celý komentář, vážně mě moc potěšil. Třeba napíšu, rozmyslím se.

[7]: Děkuju, jsi moc milá.

[8]: Moje situace, přesně. Uvidíme co bude dál, snad to takhle nebude stagnovat.

10 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 8. března 2015 v 15:04 | Reagovat

Pár holek z mého okolí jsou bisexuálky a většinou to před rodiči tají. Ovšem jedna moje dobrá kamarádka to mamce oznámila s klidem a ta ji to přijmula taky s klidem. Je ale fakt, že její mamka je rozumná a mají spolu dobrý vztah.

11 writtella writtella | Web | 8. března 2015 v 20:33 | Reagovat

Tolerance v dnešní společnosti převážně schází, tak se drž! :)

12 sarushef sarushef | Web | 9. března 2015 v 21:32 | Reagovat

Chápu, že s rodiči tohle musí být složité řešit.

13 hogreta hogreta | E-mail | Web | 17. července 2015 v 14:57 | Reagovat

Myslím, že rodičům se vlastní dítě nemůže hnusit, snad ani kdyby to byl masový vrah.

Myslím, že mlčení je fajn. Nezabývej se tím, jestli to plně přijmuli nebo ne, protože to, že to tolerují, znamená, že to buď přijmuli a nebo jednou přijmou - a potřebují jen čas. Třeba jsou jenom rozpačití a neví, jak se s tebou na tohle téma bavit, stejně jako ty nevíš, jak se bavit s nimi. A neví, co ti na tohle téma mají asi tak říkat. Když to tolerují, můžeš slavit :). Držím palce :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama