Věděla jsem to

19. února 2015 v 12:29 | Nami |  Téma týdne

Napadlo váš někdy jaké by to bylo vidět do budoucnosti? Určitě ano, myslím že každý o tom někdy uvažoval a přemýšlel o tom, jak by toho využil. Zvlášť ve škole by se to hodilo, jedničky by se jen sypali. Ale zkuste si představit, že to tak skutečně je a že tu schopnost nedokážete plně zvládat. Abych to upřesnila, nepíšu teď o věštění z křišťálové koule nebo karet. Mám na mysli sny. Možná se vám někdy zdálo něco, co se následně splnilo. To je běžné, vlastně i celkem zajímavé. Bohužel ne můj případ.




Vždycky jsem chtěla být něčím výjimečná. (Tedy krom toho, že dokážu sežrat nejvíc švestkových knedlíků na posezení.) Když o tom tak ale přemýšlím, vlastně to není až tak super jak bych očekávala. Pár lidem se to prý děje, pár lidí na to věří. Já nikdy moc na nadpřirozené věci nevěřila, zvlášť na duchy ne. Ovšem něco nevysvětlitelného tu vždy nejspíš bude. Třeba to že "vím" co se stane.

Uvozovky jsem napsala proto, že se mi nezdá sen co se zítra splní. Zdá se mi hromada snů, spoustu nočních můr i debilit co se nesplní ani kdyby Nagat na pádle jezdila. Hodně snů si nepamatuju, hodně si jich ani pamatovat nechci. A pár snů se časem splní. Někdy jsou to banality. Zpráva na ksichtknížce, růžové auto zaparkované před naším domem, shozená váza s liliemi. Občas jsou tu hezké věci. Polibek do vlasů, kakao se šlehačkou a vzkazem na stole. A sem tam jsou to zhmotněné noční můry. Smrt.

Není to dobrá věc, definitivně ne. Vědět, že se to může stát, ale taky nemusí. Vědět, že spousta věcí se mohla stát a vy jste tomu neměli jak zabránit, protože se stali jinde. Není hezké vidět věc které jste mohli zabránit, kdybyste si na ten sen vzpomněli dřív.

Jednou jsem šla domů jako každé úterý jednou z rušnějších ulic našeho města. Bylo hezky, moc jsem se nepekla a i učitelé se rozhodli nám nenaložit hromadu zbytečností. Kolem projížděli auta a já vesela narážela do lidí co se mi pletli pod nohy. (Protože tancovat na ulici je normální, heh.) Předešel mě jeden kluk, tmavovlásek v černém tričku se zeleným batohem. Měl v ruce telefon s modrým krytem a sluchátky, jež místo uši obšťastňovali hudbou chodník. Trvalo mi moc dlouho, než mi došlo odkud ho znám. Když do něj vrazil stříbrný Ford byl už moc daleko.

Od té doby se snažím nespat a dělám vše proto, abych si nepamatovala své sny. Pokaždé když mi něco připomene sen zdrhám někam jinam, vše udělám jinak něž jsem chtěla. Nefunguje to pokaždé. Asi to je trochu sobecké, trochu víc. Mohla bych pomoct aspoň pár lidem, i když to dřív bývali prkotiny. Dveře, které nakonec nepřibouchli holce nohu, telefon co nespadl z balkonu. Ale já si utvořila nějaký blok. Nechci vidět další věci, nechci vědět co se stane. Nechci každé ráno přemýšlet, jestli se dnešní noční můra stane skutečností.

Možná bych tenhle článek neměla vydávat. Moc lidí tomu neuvěří. Ne že bych se divila, jen se nemám komu vypovídat. Takže zase sedím nevyspalá ve vlaku do školy a pokouším se nespat. Kupéčko se kolébá a je tu šero. Ráno jsem si nestihla udělat tu hnusnou břečku co se nazývá tak honosně káva. Ale lepší než snít.
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Kolik knih měsíčně přečtete?

25 a více
15 - 24
5 - 14
0 - 4

Komentáře

1 simonadostal simonadostal | E-mail | Web | 19. února 2015 v 12:49 | Reagovat

úžasný článek

2 Elsa Elsa | Web | 6. března 2015 v 9:28 | Reagovat

to mi nahání strach, občas mám taky pocit, že když se něco stane, jako bych to už jednou viděla, většinou to jsou prkotiny, ale stejně je to děsivé.

3 Elsa Elsa | Web | 6. března 2015 v 9:28 | Reagovat

to mi nahání strach, občas mám taky pocit, že když se něco stane, jako bych to už jednou viděla, většinou to jsou prkotiny, ale stejně je to děsivé.

4 Nosferatu Psiren, NEblahé paměti Nosferatu Psiren, NEblahé paměti | E-mail | Web | 6. března 2015 v 9:53 | Reagovat

Stává se mi to často. Nečekaná návštěva sestry, nejezdi-tou-tramvají-bude-mít-nehodu, něco se dozvím, někdo někoho zbije atd. Babičky smrt jsem vlastně také věděla předem, jen jsem si to nepřipouštěla.
Tvá zkušenost je nepříjemná, ale přijmi ji. Příště můžeš zachránit život :-)

5 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 6. března 2015 v 10:10 | Reagovat

Zvláštní. Každopádně, nemyslím si, že sis to vymyslela. Musí to být těžké s tímhle fungovat. Ale měla bys to přijmout tak jak to je, a naučit se s tím žít. Mě se to mluví, když nevím, co se stane v příští minutě, ale myslím, že se budeš cítit líp. Zkus najít někoho, kdo měl také tuto schopnost, přečíst si nějakou knížku od někoho takového, třeba to pomůže :) hodně štěstí :)

6 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | 6. března 2015 v 10:27 | Reagovat

Gratuluju...

7 Marillee Marillee | E-mail | Web | 6. března 2015 v 11:24 | Reagovat

Tedá kdyby se měly plnit moje sny, tak se tu vznáší lidé bez obličejů, zmizí všechny schody a muži mají sako a buřinku a my ženy jsme oblečené jak na kankán. :D Brrr.

8 hellboy hellboy | Web | 6. března 2015 v 13:41 | Reagovat

taky bych si přála aby se mi plnili sny, hlavně ty kde mám plné skčíně oblečení :D

9 Kerr Kerr | Web | 6. března 2015 v 14:16 | Reagovat

Jsem asi jedinej člověk, kterej má sny jenom výjimečně :( :D Fakt, zdají se mi tak jednou do týdně i míň a když už se mi něco zdá, tak to hned ráno zapomenu :D

10 Kira Yume Kira Yume | Web | 6. března 2015 v 15:04 | Reagovat

Taky se mi to stává, jak ve snech, tak i mimo sny. Přijde mi to celkem děsivý a jako spíš "superhrdina" si přijdu jak v začarovaném kruhu anebo jak sjetá.

11 hedd hedd | Web | 6. března 2015 v 15:04 | Reagovat

Já jsem na tom podobně jako Ty, jen né v takové míře. Přesně jak píšeš, občas se mi zdají naprosté blbosti, ale občas taky ne. A když nad tím mávnu rukou, jakože je to blbost, většinou se stane spíš, než když nad tím rukou nemávnu.
Ptala jsem se profesora na bilogii (na začátku každé hodiny se můžeme zeptat na jakékoli bio-otázky), a ten mi řekl něco jako "...No tak v tom případě bych se od vás radši držel dál!" :D Takže biologické vysvětlení neexistuje.

12 Chanel Chanel | Web | 6. března 2015 v 15:07 | Reagovat

Tenhle článek mě zaujal opravdu moc :) nejednou už se mi tohle s těmi sny stalo, ale asi ne tak častokrát, jako tobě.
A ani to nebyly nijak zvlášť vážné věci, ale i tak to bylo děsivé. Tak třeba když se mi zdálo o tom jak ve škole spadne mobil do záchodu (ano, opravdu tohle se mi zdálo, ale Já jsem na ten sen hned po probuzení zapomněla, až ve chvíli kdy se to opravdu stalo se mi to vybavilo.), jednou jsem měla koncem prázdnin sen, že k nám do školy nastoupí nová holka, a ona první den školy opravdu přišla. Ve snu jsem jí sice do obličeje neviděla, ale viděla jsem alespoň její batoh do školy, a když jsem ji pak doopravdy viděla, měla úplně stejný :/
Ale většina snů se mi nikdy nevyplnila, a drtivou většinu hned po probuzení zapomenu, což je asi jedině dobře. Taky se mi občas stane že se bojím usnout, aby se mi nezdálo něco, co by se nakonec splnilo. A věř mi, že kolikrát už jsem měla po probuzení strach, že se ty sny splní, a já se ocitnu v sedmnáctém století,že všichni lidé budou mít černé oči, nebo že lidé nikdy nevynalezli internet... :DD

13 Allex Allex | E-mail | Web | 6. března 2015 v 15:19 | Reagovat

To je úžasný článek. Stane se mi, že se mi něco zdá a já si to po probuzení pamatuji. Ale protože mi to přijde jako hloupost, tak ten sen zapomenu. Jenže on se pak opravdu stane! To s tím klukem musí být hrozný zážitek. :(

14 Lady≈Claire Lady≈Claire | E-mail | Web | 6. března 2015 v 15:31 | Reagovat

Taky se mi občas stává něco podobného.

Vidět budoucnost....

Je to zvláštní.

Zvládám ji vidět

ale hlavně odhadovat

je to trochu šílený

ale funguje to :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-) :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-) :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-) :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-) :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-) :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-) :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

15 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 6. března 2015 v 15:46 | Reagovat

Na druhou stranu mozek někdy vytváří falešné asociace, takže můžeš mít pocit deja vu jen proto, že tvůj mozek si s tebou prostě jen hraje.

16 Andoriana Andoriana | E-mail | Web | 6. března 2015 v 16:06 | Reagovat

To je opravdu zajímavý článek. Vážně. Co se týče předvídání budoucnosti, tyhle sny nemám... Většinu snů zapomínám, když se začne můj mobil v 50:30 vyřvávat, že musím do školy.
Ale už několikrát se mi stalo, že jsem věděla, že se něco má stát. Třeba jsem věděla, že jedna žena otěhotní.
Takže předvídání budoucnosti asi ne-e.

Ale bohužel se mi stávají jiné divné věci. Nejhorší na tom je, že vám to nikdo neuvěří a všichni vás budou mít za cvoka...

Jinak s tebou soucítím, musí to být strašné :-(

17 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 6. března 2015 v 16:54 | Reagovat

Já sice nemívám příliš věšteckých snů, a když ano, jsou to docela hlouposti, ale často se mi stává, že přesně vím, že na mě ten a ten člověk promluví, a co řekne, i když ho neznám.
Každopádně, věřím ti, a upřímně je mi tě líto. Nevěděla jsem ale, že jde něco takového blokovat.

18 Pravá Brunetka Pravá Brunetka | E-mail | Web | 6. března 2015 v 17:35 | Reagovat

Mě se stává to samý,akorát se mi zdají dobrý věci-třeba že potkám starou kámošku nebo tak,o žádných tragédiích se mi nezdá,jedinej problém je že si na sen vzpomenu až když se to doopravdy stane :D každopádně,nespát není řešení-neboj se toho a snaž si sny zapamatovat-proč jsi ty a já a další dostaly tento dar?aby jsme (v tvém případě) mohly zachránit lidský život,který má nevyčíslitelnou hodnotu......

19 K. K. | Web | 6. března 2015 v 18:35 | Reagovat

Sny jsou jednou z nejzáhadnějších věcí. Občas v nich také mívám skrytá znamení, ale ono je člověk pochopí, až když se daná událost stane. Většinou to ale bývají prkotinky, jakože vím, který spolužák přijde po delší nemoci do školy apod., nikdy se mi zatím nezdálo o smrti jiné osoby - a za to jsem vážně ráda. Když se koukám na Čarodějky, říkám si, jaké by bylo super někoho se jen dotknout a umět předpovědět, co se mu stane a pak mu pomoci. Ale než to v mozku klapne a dojde to, je pozdě. Tak jako ve filmech a seriálech to asi nefunguje. Což není vždy šťastné.
Myslím, že bys ty sny takhle neměla potlačovat. Já sama potlačovala strach z pavouků, ze kterého se vyklubala nejen fóbie, ale i strach ze tmy a následně ze smrti. Na prd taková práce! Každý by se měl vypořádat s tím, čím je obdařen, ať už je to pro něj dobré, nebo to bude dobré, až si projde krutým obdobím ale zjistí, na čem sám k sobě je. (Mně se to kecá, když se sama touhle úžasnou filosofií neřídím, ale snaha se cení.)
Taky spím málo, ale ne proto, že bych sny nechtěla. Naopak, chtěla bych spát a spánek miluju (jsem lenoch), ale nejde to. Takže máme - řekla bych - opačný problém.
Být výjimečný je krásné, ale přát si to za každou cenu, to se nevyplatí. Když jsem si něco takového přála já, "shodou náhod" mi umřela babička a po půlroce mamčin strejc. Měla jsem co řešit s kamarádkama, o čem mluvit a co probírat. Nevím, jestli to měl být trest, ale fakt to za to nestojí. Ale když už takový blbý věci přijdou, člověk se jim opravdu musí postavit čelem a snažit se je pochopit, ne se nechat jimi pohltit a schroustat!

Ty mé rozumy možná budou k ničemu, ale alespoň jsem se mlhavě vyjádřila k tomu, k čemu jsem se vyjádřit chtěla. Hodně štěstí v životě i ve snech, snad se ti je podaří nějak "zkrotit" a dát jim řád. A kdo ví, třeba budeš jednou zachraňovat životy a radit lidem právě díky svým schopnostem. Rozhodně je nezahazuj a nepotlačuj, potlačované jen nabírá na síle, a pak tě to stejně nakonec dostihne a... co bude pak, to se neví. (Nechci strašit!)

20 Nekra Nekra | Web | 6. března 2015 v 19:43 | Reagovat

To nevím, jestli tím můžeš někoho zachránit. Taky by to lidi mohli brát jako výhružky a obviňovat tě z toho.
I když souhlasím s tím, že nepředvídaně předpovídat budoucnost může být nepříjemné.
Ale osobní zkušenosti s předvídáním ve snech nemám. Sice se mi párkrát zdály nějaké povědomé věci, ale pak mi přišlo, že se mi tím připomínají vzpomínky z dětství, to, co se už stalo.

21 Kelíns Kelíns | E-mail | Web | 6. března 2015 v 20:41 | Reagovat

Párkrát se mi stalo, že se mi něco zdálo a pak se to doopravdy stalo. Byly to ale jen takový kraviny, u kterých to nebylo divný. Brala jsem to vždycky jako náhodu.
Ani se mi nechce věřit tomu co jsi napsala. Jestli to není pravda, tak umíš fakt dobře a přesvědčivě psát. Nevím, jak ti poradit. Rozhodně bych to v sobě nedusila, ale pokusila se s tím smířit a možná toho využít? Nevím. Tímhle si musíš projít sama :/ Každopádně přeju hodně štěstí :)

22 Máta peprná Máta peprná | Web | 6. března 2015 v 21:02 | Reagovat

Chápu to... Taky občas mívám sny, které se pak stanou... A nebo - to častěji - to tuším... Netuším, prostě vím...

23 Terka Terka | E-mail | Web | 6. března 2015 v 22:06 | Reagovat

Mám dojem, že taky někdy mívám podobné věštecké sny. Tedy ne vždycky, samozřejmě, ale většinou si je nepamatuji, a když se ten den stane něco, co už jsem viděla, najednou mám dojem, že se mi o tom už zdálo. Když nad tím tak přemýšlím, jednou se mi zdál sen, kde prakticky hlavní roli hrál poletující igelitový sáček a o několik měsíců později hraji vědomostní hru a dostanu otázku, ve kterém filmu je dlouhá scéna s poletujícím igelitovým sáčkem. :-D Já vím, že je to asi nesmysl a že to s tím nesouvisí, ale mě v tu chvíli opravdu napadlo, že si ze mě ta hra dělá srandu nebo... že si ze mě můj mozek dělá legraci. :-D

24 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 6. března 2015 v 22:56 | Reagovat

Sny jsou velice zajímavé děje. Ukazují nám věci, které byly, které jsou a  ty, které se ještě nestaly. Zdají se nám náhledy z i jiných paralelních realit a jiných světů. A někdy i v té největčí kravině se může nacházet jakési poselství či moudrost. Někdy se ale také může jednat jen o uvolnění přebytečného napětí z předešlého dne či týdne... Je to různé. A teď už jen záleží na schopnosti každého jedince to všechno rozpoznat.
Já si moc snů taky nezapamatuju. Maximálně tak 30 %. A skoro všechny si je zapisuju a vykládám. Ale ne pomocí snářů. Ty jsou k ničemu, protože každý člověk má svou vlastní symboliku.
Já postupuju podle volných asociací.
Dejme tomu, že se mi zdál sen o okurce.
A ptám se. Jakou ta okurka má barvu? Zelenou. Co pro mmě znamená zelená barva? Je to barva přírody. Jaký mám vztah k té barvě? Je docela pěkná a uklidňující. Jaký mám vztah k okurce jako takové? Je to zelenina, kterou snesu v salátě, kterou v malém množství jím i samotnou... Okurku žere i náš kocour... Okurka má podlouhlý falický tvar připomínající penis... A teď je hlavní z toho všeho vydedukovat nějaký závěr. Tady používám hlavně intuici. V potaz beru všechny myšlenky a volné asociace, které mě při zapisování napadnou... ale někdy jenom něco.
A co se týká tečh věštěckých snů, ty si nepamatuju nikdy. Ale poslední dobou se stává častěji, než kdy dřív, že zažívám chvíle, které se mi zdály, či jsem je snad zažila nebo něco na ten způsob. Kolikrát se mi to stává i třikrát do týdně. A to takový ptákoviny, jako že pouštím vodu, nebo že lepím nějakou nálepku...

25 Morell Morell | Web | 7. března 2015 v 12:45 | Reagovat

Co ti na to mám říct... předně, strach není od toho aby nás ovládal, buď s ním bojuj, nebo sny potlač, což jde. Když je potlačíš, ztratíš možnosti a zřejmě i zásluhy, které bys mohla mít. Když překonáš stach, můžeš svou myslí sny měnit v příznivější a připisovat budoucnost lidí k lepšímu. Nefňukej mi tu nad tím jak se bojíš a VYBER SI.

Lidi, co nemají tyhle schopnosti a ani o ně nestojí, je nepotřebují, mají život bohatý jinde. Ty ho máš bohatý takhle, čekáš ale že ti tak podivná společnost jako tahle pomůže? Vrať se do reality. POmoc nalést můžeš, ale nečekej ji v mainstreamu s vypláchnutými mozky masmédii.

26 Babu Babu | E-mail | Web | 7. března 2015 v 12:54 | Reagovat

Mě se děje něco podobného, ale ne v takové míře. Občas se mi zdají kraviny, někdy hezké sny, jindy ty, které si nepamatuju, ale jakmile se stanou si vzpomenu. Je to vždycky jenom na pár vteřin, ale přece. Někdy mám i špatné pocity, jako by se mělo něco stát, no párkrát se už stalo...

27 Smile Smile | Web | 7. března 2015 v 13:47 | Reagovat

Mě to přijde nesmírně zajímavé. Vím, teď zním asi jako pěkný pako, když Tobě se zdá o smrti nebo neštěstí i radosti jiných, ale mě to přijde prostě zajímavé. Zajímá mě, jak se tohle děje. Jak může cizí člověk vidět osud jiného cizího člověka. Jak může někdo vědět, že někoho srazí auto ještě předtím, než se to vážně stane. To mi přijde vážně úžasné...
Na druhou stranu Tě plně chápu, i já bych nechtěla spát. Nechtěla bych tenhle "dar", či co to má být, vidět smrt někoho jiného, jeho neštěstí, a nevědět, jak tomu budu moct zabránit. Ten podělanej pocit bezmoci... Musí to být hrozný.
Zas je tu ta pěkná stránka, no jistě. Ta, kdy vidíš, že se stane nějaká hezká věc. Jenže tý se přece bránit nemusí...
Já bych asi měla pocit viny, že jsem nepomohla, ale na druhou stranu chápu, asi bych z toho místra co nejrychleji zdrhla a následující týdny se mu vyhýbala.
Podle mě... nevím, nemůžu Ti do toho kecat, ale možná bys měla něco dělat. Když si včas uvědomíš, co se tomu člověku může stát, protože se Ti to zdálo, pokus se tomu zabránit. Můžeš na tom mít dobré zásluhy, jak říká komentář č. 25, a navíc dobrý pocit. Možná se těch snů i dokážeš zbavit...
A jako poslední drobnost - já jsem si pořídila Lapač snů, když se mi v jednu dobu zdály fakt strašný sny o smrti jiných. Nejvíc mě to vyděsilo, když se  mi zdálo o nějakým přepadení, který jsem za dva dny viděla ve zprávách. Doopravdy se to stalo... Proto si dokážu představit, jak se asi cítíš, ještě když u Tebe je to mnohem intenzivnější. Vím, Lapač snů je pro Tebe asi blbůstka, ale možná by to pomohlo, musíš tomu věřit, tak dokážeš ty sny zahnat pryč.
Ale přeci jen nevím... Možná bys dokázala pomoct spoustě lidem a oni by ti byli vděční. :)

28 Angie. Angie. | Web | 7. března 2015 v 14:52 | Reagovat

Věřím ti.
To bych ráda napsala na začátek. Já narozdíl od tebe na to přirozeno věřím a vždycky jsem i věřila, a to se mi ani nikdy nic moc nadpřirozeného nedělo. Musím ale přiznat, že něco podobného, jako tobě, se mi párkrát stalo. Ne vyloženě to s tím klukem, to je hodně děsivé a moc mě mrzí, že se ti to stalo, ale podobné věci, právě ty maličkosti. Zdálo se mi, že se vrátil jeden kamarád z Ameriky, kde byl půl roku a další den jsem ho potkala ve škole a takovéhle věci... trochu se bojím, kam to dospěje, když tak čtu ten tvůj článek, že u tebe to taky bývaly maličkosti. Občas ale zkrátka tak nějak... můžu si říct: věděla jsem to. Ale nejsou to věci, kterým by bylo třeba nějak bránit nebo by byly nějak moc negativní vyloženě. Jen drobnosti.
Ale neměla by ses snažit nespat, nemůžeš za to, co se stalo, neměla by sis říkat, žes tomu mohla zabránit, stejně tak by ses neměla trápit a nespat, ze strachu, že se to může stát znovu :( Ale je to děsivé, to chápu....

29 Nami Nami | Web | 7. března 2015 v 16:19 | Reagovat

Lidi vy mi dáváte, o tomhle se mi fakt nezdálo :D Upřímně mě překvapuje, že se tu neobjevil žádný vyloženě odsuzující komentář, to by jeden neřekl. Reagovat budu jen na příspěvky ke kterým mám co říct, ale za všechny reakce děkuji :)

[8]: Jo vybrat si co se splní, to by bylo bájo :D Já bych měla doživotní zásobu čokolády, po které se netloustne.

[11]: Vlastně mi došlo, že jsem nikdy nijak nezkouma, jestli to má nějaké pořádné vysvětlení... To budu muset napravit.

[12]: Bereš mi slova z úst, tohle by se dalo téměř přesně aplikovat i na mě.

[14]: Nevím proč, ale musela jsem ty smajlíky spočítat :D

[15]: V to jsem doufala hodně, hodně dlouho. Bohužel jsem seznala, že v takové míře to už prostě tohle být nemůže.

[16]: Chtělo by to vymyslet nějakou šetrnou metodu, jak zjistit reakci lidí na takovéhle věci. Ráda bych o tom s někým mluvila, ale jak říkáš, spousta lidí si pomyslí něco o cvocívh.

[17]: No blokovat, chtěla bych, ale moc mi to nejde. Spíš spím tak málo hodin denně, že si žádný sen nepamatuju. Sny se mi zdají spíš, když nejsem unavená.

[18]: Zkoušela jsem to, ale asi na to prostě nemám, ne teď. NA to se děje moc špatných věcí.

[20]: Já ani nemám jak někomu "vyhrožovat", spoustu snů časem zapomenu, někdy i hned po probuzení a vybaví se mi až když se to stane. Předem varovat se mi poštěstilo málokdy a ještě méně častěji se daná věc stala.

30 Nami Nami | Web | 7. března 2015 v 16:28 | Reagovat

[24]: Kdybych si zkoušela vykládat své sny, tak bych se toho nejspíš děsila ještě víc, jak se tak znám.

[25]: Věř, že kdyby to šlo jen tak lusknout prsty, tak tu "schopnost" (nerada tomu tak říkám) už dávno potlačím a vymažu. Vybrala jsem si dávno, to nic nemění na tom, že to nejde. A nečekám přímo pomoc, články píšu protože se mi chce a potřebuju to ze sebe nějak dostat, když se nemohu vypovídat. A nemyslím, že zrovna na blogu by byli všichni mainstreemový, to bych tu asi blog neměla.

[27]: Nejsi pako, já se zas zajímám o psychické poruchy, taky nic obvyklého. Když se ti to neděje, je to vždy svým způsobem fascinující.
Ale vážně teď nemám na to něco s tím dšlat. Pokud se mi to nepovede potlačit úplně, tak třeba to někdy zkusím, možná...
Lapač jsem měla, vzhledem k mé alergii na peří působil pouze jako účinné kýchadlo.

31 Anior Anior | Web | 7. března 2015 v 17:14 | Reagovat

Mně se to taky stává, ale nepravidelně a ne tak důležité věci. Ale hezký článek a já ti věřím! :D

32 queen6 queen6 | E-mail | Web | 7. března 2015 v 17:34 | Reagovat

Fenomén „Deja vu“ nemá s předvídáním budoucnosti nic společného, je to jen klam vytvořený lidským mozkem, na čemž není pranic záhadného.
Situace popsaná v článku není nic víc, než prostá autosugesce, která vzniká pokaždé, když člověk nad něčím moc přemýšlí a tak si jeho mozek pak myslí, že je to skutečnost, což může velice snadno přejít až v paranoiu.
Autorka by měla navštívit nějakého odborníka, který by jí pomohl se této utkvělé představy zbavit. O nutnosti čehož jasně vypovídá poslední odstavec...

33 Yuu Yuu | 7. března 2015 v 18:40 | Reagovat

Zdá se mi sen, po probuzení si ho krátce pamatuji, a poté si na něj vzpomenu až když se to stane.
Akorát, že se snažím na sny zapomínat i kvůli mé spánkové paralýze, kvůli které jsem jednu dobu byla vyděšená jít spát.... O.o

34 jajka jajka | 7. března 2015 v 18:40 | Reagovat

To co se stává mně, je trošku jiné než to co tu popisuješ. Jen mám někdy pocit, že jsem určitou situaci už jednou zažila nebo se mi o ní zdálo. Už se mi to stalo kolikrát...

35 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 7. března 2015 v 19:14 | Reagovat

Chápu tě... To musí být strašné, zvláště s tím klukem :(.

Mně se občas stává něco podobného. Třeba mám pocit, že se za pár dnů má něco stát... snažím se to zaplašit, protože by mi nikdo nevěřil... Vím, čeho se to má přibližně týkat.
A ono to tak je.
Nebo vím, že se někdo zrovna v tento den vrátí po nemoci ze školy, že tam bude. Že mi někdo napíše. Nebo dokážu dopředu odhadnout, koho potkám na školní chodbě. Já se tyhle myšlenky snažím vypuzovat a vytěsnit z hlavy... Je to děsivé :(. Naštěstí se mi to stává jen občas :(.

Taky se mi stává s jedním klukem, kterýho znám, že si například něco nesouvislého pomyslím (někdy si i říkám, jak mě něco v takové situaci mohlo napadnout), a on to o sekundu později v úplně stejném znění řekne nahlas. Anebo řekneme v tu samou chvíli naprosto stejnou věc. Nebo se podívám na něj zezadu a on, jako by to vycítil, se někdy ohlédne... Nebo vycítím, že ví, že jsem se na něj koukla, ačkoli na jeho chování to nic neprozrazovalo :(.
Ale je toho s ním víc. Ještě, že se mi něco takového stává zřídkakdy, a né obden.

Nebo třeba jdu a mám nejistý, slabý pocit, jako kdybych tam už někdy byla.
Což ale není pravda :(.

[33]: Spánková paralýza - konečně někdo, kdo ji taky má :).

Přeji ti, aby tě to moc netrápilo a ty bys díky snům budoucnost už nepředvídala.
No jo, teď jsem si vzpomněla, že předpovídat se sny se mi taky párkrát už stalo... Tak 2 krát? Možná? Ale není to většinou přesně, jak se to stane ve skutečnosti, spíš jde o jakési skryté významy :-?.

Nejhorší je, že se bojím, že kdybych se někomu svěřila - neuvěřili by mi, smáli by se mi nebo by mě strčili... však ty víš kam :(.

36 Mirimë (Karolína Kahounová) Mirimë (Karolína Kahounová) | Web | 7. března 2015 v 19:17 | Reagovat

[32]: Já jí naprosto věřím :). Protože se mi něco podobného taky stává, i když zdaleka ne v takové míře a trochu i jinak...
Sama vím, že tady nejde o žádnou sugesci.
Ta vypadá trochu jinak.

37 Delele Delele | 7. března 2015 v 20:50 | Reagovat

Sny sú veľmi záhadné a nikdy sa v skutočnosti nezistí čo znamenajú, ale jedno je jasné, sny sú všetky naše spomienky, myšlienky, všetko čo sme za deň videli, alebo sme okolo toho prešli, nevnímali sme to no náš mozog si to zapísal a to sa v noci ukladá a vzniká z toho spleť snov.

Prepáč, ale neverím že by si mohla predpovedať budúcnosť, ľudia ktorým sa  dejú zvláštne veci o nich nehovoria, lebo majú strach, alebo si myslia že im šibe, človek, ktorému sa stalo niečo zvláštne s tým nejde na verejnosť, poznám to a mala som taký strach že som o tom ani rodičom nedokázala povedať.

38 Sayuri-hime Sayuri-hime | Web | 8. března 2015 v 11:44 | Reagovat

Mnoho lidí tomu nevěří, a kdybych sama na vlastní kůži nezažila něco podobného, patřila bych k nim, neboť jsem realisticky založený člověk. Některé věci si však logicky nevysvětlím, ať se snažím, jak chci. Mám mnoho snů a mám to štěstí/smůlu, že si jich poměrně dost pamatuji. Nebudu tvrdit, že všechny, to bych lhala, ale průměrně si pamatuji tak 2,5 snů denně. (Vedu si statistiku) No a občas se mi zdá něco, co se poté stane. Nemusí to být hned druhý den, ani za týden, ale splní se. Zajímavé je, že i když vím, co se stane, co řeknu či udělám, tak se zachovám úplně stejně jako ve snu, jako bych neměla na vybranou. Tohle mi však nevadí. Mně spíše vadí sny, ve kterých nejsem sama sebou a sny jsou až příliš živé a ošklivé. Jako bych prožívala něčí utrpění. Na druhou stranu díky takovýmto snům mě jen tak ledajaký sen z míry nevyvede. Možná to bude znít divně, ale za ta léta jsem si na sny zvykla a už bych si bez nich nedokázala představit žít. Jen dvakrát se mi stalo, že jsem si ráno nevzpomněla ani na jediný sen, a pak jsem z toho byla celý den nesvá. Prostě ke mně patří a já je přijímám takové, jaké jsou. Už bych měla končit, moc se tu rozepisuji, neboť sny jsou pro mě nevyčerpatelným tématem.

39 Kira Kira | Web | 8. března 2015 v 13:02 | Reagovat

Je to zvláštní.
Nesmíš to jen tak zahodit. Byla jsi vybraná teď kvůly tobě možná někdo zemře..
Jen ty tomu můžeš zabránit, tak se alespoň pokus..

40 _Misty_ _Misty_ | Web | 8. března 2015 v 13:36 | Reagovat

Taky se mi to stávalo. Snažila jsem se s tím bojovat, ale nezvládala jsem to. Neusínat nebylo řešení, zhoršil se mi prospěch, byla jsem pořád děsně podrážděná, a to jen kvůli tomu, abych náhodou zase něco “neviděla“. Když jsem pak jednou měla sen, ve kterém se hádám s nejlepším kamarádem, a on následně vběhne pod auto, byla jsem tak vyděšená, že jsem mu ještě v noci psala zprávu, jestli je v pořádku. Byl, tento sen se nesplnil. Díkybohu, kdyby ano, asi bych to neunesla. Když jsem se snažila někomu o tom, co se mi děje povědět, všichni tvrdili, že jsem hloupá, že nic takového neexistuje. Ale já vím, že to  něco znamená, nejsem blázen, ať si lidé říkají, co chtějí!.. Naštěstí, mé noční “vidění“ poslední dobou pominuly, a já doufám, že se nevrátí. Nikdy. Netuším, co se stalo, že zmizely, ale je to nepopsatelná úleva.
Upřímně, přeji ti hodně štěstí, ať se ti taky povede je dostat pryč ze svého života jednou provždy.. :)

41 Michelle Michelle | Web | 8. března 2015 v 15:40 | Reagovat

Mě se tohle nestává. Ne až tak úplně. Spíš zažívám něco jako deja-vu (píše se to tak, ne? :D)- Vidím nějakou věc z nějakého úhlu a dojde mi, že přesně tahle jsem to už někdy viděla. Ale nevím kdy. A stává se mi to skoro denně. Ale spíš si myslím, že je to tím, můj mozek zpracuje danou informaci dvakrát.
Ale u tebe je to asi něco úplně jiného. Věřím ti a držím ti palce :)

42 Michelle Michelle | Web | 8. března 2015 v 15:40 | Reagovat

Mě se tohle nestává. Ne až tak úplně. Spíš zažívám něco jako deja-vu (píše se to tak, ne? :D)- Vidím nějakou věc z nějakého úhlu a dojde mi, že přesně tahle jsem to už někdy viděla. Ale nevím kdy. A stává se mi to skoro denně. Ale spíš si myslím, že je to tím, můj mozek zpracuje danou informaci dvakrát.
Ale u tebe je to asi něco úplně jiného. Věřím ti a držím ti palce :)

43 Ilía Ilía | E-mail | Web | 8. března 2015 v 16:29 | Reagovat

Tak to s tím klukem muselo být hrozný. :-\ Taky se mi něco takového stává, ale ne tak intenzivně jako tobě. Většinou jsou to jen pocity deja-vu, nebo nějaké blbosti, jako že vím, co si kdo dneska vezme na sebe, kdo přijde do školy, kdo mi napíše. Spíš třeba mám někdy takovou předtuchu. Třeba nesu láhev s kečupem a jinak mám prázdné ruce, a když otevírám dveře tak úplně vidím, jak ta láhev padá a dopadne přímo na uzávěr a nic se nerozbije...a ono se to stane.To jsem tehdy byla dost vyjukaná :-D
V každém případě myslím, že by sis měla ty sny třeba zapisovat. Nebo něco. Abys to ze sebe dostala, ne to ještě dusit.

44 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 8. března 2015 v 17:57 | Reagovat

Cez noc sa toho prisneje milión xy, cez deň sa stane milión xy vecí, preto sa vám niekedy stáva, že sa vám splní to, čo sa vám snívalo. I ja mám niekedy také paranoje, že sa mi niečo sníva a nakoniec sa na druhý deň niečo, i keď vzdialene, ale v tom duchu stane atď. Samozrejme, ak sa to stáva často, tak to bude buďto veľká náhoda, alebo naozaj ste mali nejakú predtuchu...vlastne, i keď sa to stane iba občas, nemôžeme si byť isté, že či to bola naozaj IBA náhoda...

45 mJ mJ | 8. března 2015 v 19:19 | Reagovat

no jednou jsem měla sen, že moje matka (v životě neměla řidičák a neřídila), řídí starou škodovku, já semdím v zadu a najednou na poli do lesa padá rotující a hořící letadlo.. fuj. V šest ráno jsem vstala, koukla na net a na seznamu byl titulek, že se brzo ráno zřítilo letadlo a umřelo 169 lidí. .. děsivý. A ještě jeden, co jsem psala na blog... ale já ti to věřím  a už vůbc ne zavidím.. musí to bejt hrůza.. Nedávno jsme se s kámošem shodli na jedný věci.. oba už delší dobu máme nechutný sny o zombies... završil to ten dnešní, kdy se nám podařilo konečně utéct... ale překvapení, můj skvělej kámoš vyskočil z šatníku, ..mmmm jako nechutná zelená zombie, co mi jde po mase.. FUJ :d chci zpátky svý sny s vysněnou přírodou a vysněnýma věcma... tohle mě.. lehce děsí a oversleepin nepřichází v úvahu.

46 Elis Elis | Web | 8. března 2015 v 20:52 | Reagovat

Jo, to se mi už stalo hodněkrát, že mám silné deja-vu (nebo jak se to píše), nebo že už jsem tady byla, přitom jsem tam nikdy nebyla. Zvláštní... :-|

47 Kosma Kosma | Web | 8. března 2015 v 22:09 | Reagovat

Tohle se stává citlivým lidem. Jsou vnímavější k přírodě, k Vesmíru. Sama mám velmi silnou intuici, často logicky usoudím, jak něco může nebo nemůže dopadnout a většinou to sedí! Vím, že v tvém případě jde o něco jiného a chápu, že tě to děsí. Bez spánku to ale nepůjde, tak bych se spíš snažila tyto schopnosti přijmout a podle svých sil pro dobro využít...

48 Yakubi Teera Yakubi Teera | E-mail | Web | 8. března 2015 v 23:51 | Reagovat

nedá mi to a taky tu zanechám komentář. Byť jsem silně vědecky založený člověk (za téměř vším hledám vědu - holt deformovanost sci-fi seriály :D ), tak jsou určité věci, které mohou být sice náhoda, ale občas je to až podezřele dokonale načasovaná náhoda. Sestřenice přítel se zabil na motorce - v ten okamžik se babičce zastavily hodiny v kuchyni. Když se narodil brácha a já za ním jel do nemocnice, tak jsem si ho do ruky nevzal, protože jsem cca dvě minuty předtím měl... řekněme... představu, nebo snad vizi, že by mi spadl na zem. Zkrátka jsem měl z toho takové divné tušení. Ale taky se mi jednou podařilo cca půl hodiny v kuse dokonale doplňovat věty co chtěla říct sestra. Pamatuju si, že ten den jsem ji tím vysloveně štval. Ale sám nevím, odkud jsem to bral... zkrátka asi fakt bude nějaký ten další smysl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama